Kultura diskuse

Vzkaz pro některé , tzv. diskutující a malé zamyšlení nad účelem a kvalitou tohoto počínání.

Ač velmi nerad, po opakovaném naléhání jsem se rozhodl přeci jen reagovat na některé diskusní příspěvky i když jsou aktuální naléhavější témata k řešení či alespoň k zamyšlení. Kultura komunikace a diskuse sama o sobě vypovídá o neutěšeném stavu naši společnosti.

 Ještě stále žije mnoho lidí, kterým není lhostejno v čem žijí a chtějí přispět dle svých možností, třeba jen vyjádřením svého názoru k aktuálnímu dění, v podobě zde uvedeného příspěvku.

Nové technologie prý zlepšují kvalitu komunikace. - Spíše jen urychlují komunikaci.

 Ačkoli je vyloučené, aby se našli dva jedinci, kteří by se bezvýhradně názorově shodli, což by byla ztráta naši jedinečnosti, mají zde publikované příspěvky jeden společný a podstatný charakteristický rys. Všichni blogeři chtějí upozornit na nedostatky v našem soužití a pobídnout čtenáře k zamyšlení a díky diskusím i k hledání těch správných cestiček.

Zdejší anonymity diskutérů však někteří zneužívají k naší společné škodě.

Já osobně jejich hloupé pubescentní ataky přehlížím. Evidentně však nejednoho přispěvatele přinejmenším znechucují k další publikaci.

Mohu jim pouze doporučit, aby si našli jiné krácení dlouhé chvíle, třeba nějakou pc hrou, pro tyto účely vytvořenou a zvolili si patřičně obtížný level s ohledem ke své mentální vyspělosti.

Možná by zdejší prostor nehatili, pokud by se nemohli vyjadřovat anonymně.

Tím by však byla ohrožena jedinečnost tohoto komunikačního prostředku a mnohé seriózní čtenáře by odradila.

Na druhou stranu zastávám názor, že jsou místa, kde by byla transparentnost zcela na místě, aby bylo každému hned zřejmé, kdo za koho vlastně kope a koho hnát k odpovědnosti.

Děkuji za pozornost a věřím, že na sobě máknete k užitku nás všech.

Vzkaz:

Zdravím Jaroslave. Takové komentáře jsi asi na iDnes nečekal. Vzpomeň si, jak jsem ti kdysi napsal, že sis naběhl. Tato partička mně z idnes doslova vyhnala a po čase vyčmuchali můj blog a stejným stylem mně tam psali dál. Leč hoši měli smůlu. No a teď si vyhmátli Tebe.

Vlož tento můj komentář pod nejhrubší urážky. Uvidí, že se známe.

,,Dobrý den pánové. Zdraví vás Vladimír Berossos.

Jak tak koukám, našli jste si místo mě k schizofrenní šikaně někoho jiného. Asi vašeho nadřízeného i p. Vostrého bude velmi zajímat vaše pracovní náplň. Doufám, že se tady co nejdříve veřejně omluvíte za hrubost a urážky kterých jste se dopustili. Nezapomeňte, že mám vaši identitu i kontaktní adresy na vás uložené a jsem ochotný v případě, že se neomluvíte je použít adekvátním způsobem.“  

,,Teď když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a potápět se jako ryby,

zbývá už jen jediné.

Naučit se žít na zemi JAKO LIDÉ.“

(George Bernard Shaw)