Globalizace

Globalizace vtrhla do české kotliny nevídanou silou kolem roku 2000. První obrázek o ni nám vykreslovala česká média před zasedáním MMF a světové banky v Praze. Ona se k nám však vplížila mnohem dříve a postupně se stala módou. Svaluje se na ni kde co a slouží jako výmluva i omluva pro všechny aspekty našich životů. Co si však pod tímto pojmem vlastně představit? Poodhrňme malinko závoj tajemna kolem tohoto cizojazyčného zaklínadla.

Globální svoboda

 Ať už ji pojímáme jakkoli, globalizace nám přinesla mnoho možností, jež nám byly po léta odpírány. – Příliv zahraničního kapitálu, globální trhy, turistický ruch, kulturní vyžití, přímé přenosy severoamerické hokejové ligy i války v Perském zálivu a mnoho dalšího.

V neposlední řadě i nadbytek informací, kdy je nutné pečlivě vybírat.

Informace a jejich šíření má totiž v procesu globalizace rozhodující roli.

 Stejně jako s vynálezem knihtisku vzrostla obava lidí u moci o své pozice, díky zvýšenému zájmu lidí o informace a vzdělanost, tak i dnes snadná dostupnost využívat internetové komunikační dálnice vzbuzuje opodstatněné obavy lidí, jež tolik usilují o globální svět.

 Proč tedy hlasatelé globální svobody zpochybňují, zesměšňují a perzekuují každého, kdo si dovolí vyjádřit pochyby, nesouhlas či varování před narůstající centralizací moci?

 Pokusím se vám napovědět v několika bodech, jež se týkají každého bez výjimky, ať už si tuto skutečnost uvědomuje či nikoliv.

Individualita vs. kolektivismus

 Ideovou výzbrojí globalizace se stalo liberální pojetí.

Přijetí individualizovaného pojetí svobody však narazilo v některých regionech na hlubší tradiční uspořádání společnosti.

V Africe na místní komunitarismus, v Číně na tradiční kolektivismus a silnou roli rodiny. V očích Latinoameričanů se stalo nepřítelem, který jim bere práci a ničí tradiční uspořádání společnosti.

 V politické oblasti je globalizace chápána jako proces centristický.

Z ekonomického pohledu je situace ještě mnohem horší.

Zastánci tzv. volného trhu opomíjejí zmínit jednu zásadní skutečnost.

Tedy, že tento volný obchod nemůže garantovat rovné podmínky všem zúčastněným v prostředí nadnárodních institucí a soukromích ekonomických gigantů. Tím to se dostáváme do situace, kdy stát jakož to instituce i ekonomicky nezávislí subjekt přestává plnit svoji funkci.

 Tuto skutečnost ještě zastřešuje centrismus v podobě právě budované legislativy.

Jsou to prostě jednoduché počty:

minusová ekonomika státu + mínusové pravomoci státu = Plus pro diktaturu

 Nemalé problémy přináší globalizace také na poli sociologie.

Právě probíhající snahy v procesu globalizace již prokázali, že tzv. politická teorie multikulturalismu není tak ideální jak je nám prezentováno.

Idealisté ji považují za jedinečnou možnost vzájemného obohacení a vítěztví jediného universalismu. ( Francis Fukuyama ,, Konec historie“ )

Pesimisté v tom vidí jedinečnou příležitost k nekonečným svárům a válkám.

Je velmi snadné vytyčovat fyzické i duchovní hranice a následně se o ně přít.(válčit) – ( Samuel Hungtington ,, Střet civilizací“ )

 Lidem můžete vzít mnoho. Majetky, rodinu, vlast, ale nikdy jim nesmíte sáhnout na jejich víru.

Nabízí se otázka, kdo potřebuje vyvolávat konflikty, kdo na tom profituje?

Peníze

 Není pochyb, že první z mnoha významů dali globalizaci ekonomové.

Obchodníci přivážející do středověké Evropy hedvábí a koření, byli průkopníky toho, co dnes představují blikající terminály světových burz.

Rozdíl je v tom, že dřív se obchodovalo s hmatatelným zbožím a dnes většina burziánů ani nezná produkty, s nimiž obchoduje.

V tomto systému hraje nejdůležitější roly komunikace. Malá chyba, výpadek či zpoždění v komunikaci, může mít za následek nemalé finanční ztráty.

 Po druhé Světové válce se začal prosazovat tzv. spekulativní kapitál.

Jeho vlastníci se účastní dění světových burz jako hráči v kasinu. Kupují a prodávají za účelem rychlého maximálního zisku. Následky svých rozhodnutí se nikterak nezaobírají.

 Hlavním nebezpečím tohoto kapitálu je jeho nevázanost, jeho mobilita a schopnost způsobovat krize.

Nejvýraznějšími hráči jsou globální finanční instituce a nadnárodní soukromé společnosti. V zásadě se jedná o tři celosvětové instituce.

WB – Světová banka

IMF – Mezinárodní měnový fond

WTO – Světová obchodní banka

Kritici ekonomické globalizace považují tyto tři instituce pod vedením USA za tu největší metlu chudých zemí.

 Součástí globální ekonomiky jsou nadnárodní společnosti, tzv. multinational corporation. Chod těchto společností a institucí ovlivňuje stále stejná globální elita.

 Vznikajícím protipólem těmto institucím je vytváření nevládních globálních organizací. Důvodem jejich působení je porušování lidských práv a nekontrolovatelnost financování zmíněných korporací.

Metody globálních finančních institucí neustále zvyšují rozdíl mezi bohatými a chudými. Snaha těchto institucí něco na této skutečnosti změnit je neviditelná, troufám si tvrdit, že je nulová. Zda se jedná o lhostejnost nebo záměr již není podstatné. Důležitá je cena, kterou za toto počínání uhradíme všichni.

A ta stále roste.

Zvyšující se sociální rozdíly jsou vždy živnou půdou nové tyranie.

Globální občan

 Národní státy byly dosud nejdůležitějším faktorem pro konstrukci sociální identity jejich občanů. Zpochybnění národních států vlivem globalizace, přineslo i problém zpochybnění této sociální, a tedy i politické identity.

Je otázkou, zda i proklamované dlouholeté budování globální společnosti v civilizacích, jejichž základem jsou na příklad kolektivistické ideologie, může mít úspěch. Po demokratických experimentech prvního post koloniálního období se řada států postupně vrátila k tradičním formám politického uspořádání.

Na formování globálního občana má vliv jeho vnitřní pocit, zda se může účastnit sociálního a politického života.

 Nemalý vliv má také migrace jednotlivců i velmi početných skupin.

Tito lidé mohou mít jakou si dvojí identitu: kulturní a politickou.

Migrace a pojetí občanství souvisí s pojetím suverenity. Protože právě vlivem globalizace se mění i suverenity států.

 Globální občanská společnost se zatím jen vyvíjí. Její tlak je tak silný, že nutí aktéry globálního systému, chovat se jako uvnitř systému státního.

Vývoz demokracie

 Jak přesvědčit např. obyvatele afrických či asijských zemí, že v rámci demokratizace musejí upravit své politické chování založené na jiných tradicích?

Kde se bere ona drzost doporučovat, jaký režim je pro tu kterou zemi nejvhodnější?

Kde se bere ona berlička, o niž se opírají zastánci intervencí do vnitřních záležitostí státu?

Je nás opravdu příliš mnoho?

 Opravdu začíná být naše planeta přeplněna příslušníky rodu Homo sapienens sapiens? Za jak dlouho dosáhne naše planeta svých mezí a přestane být schopna uživit populaci? Je opodstatněná populační politika prosazující nutnost regulace počtu obyvatel? Je opodstatněný argument, že omezování porodnosti zvyšuje životní úroveň s časovým odstupem jedné až dvou generací?

Jídla je prý dost

 Globální problém s obávaným přelidněním nespočívá v nedostatku potravin ale v jejich špatné distribuci.

Asi 800 milionů lidí na světě trpí podvýživou, přičemž vědci tvrdí, že planeta může uživit ještě o něco více obyvatel, než na ni v současnosti žije.

 Zvyšováním vzájemného obchodu s potravinami mezi rozvinutými zeměmi, klesá podíl vývozu do chudých zemí.

Frankensteinovy potraviny

 Severoameričtí obhájci volného trhu argumentují tím, že pokud by se produkce potravin výrazně zlevnila, tak by si rozvojové země mohly dovolit nakupovat větší množství potravin ze zemí, jako jsou právě USA.

 Toto by dle jejich tvrzení umožnila produkce geneticky modifikovaných organismů.(GMO)

 Odpůrci GMO však varují před dopadem produkce GMO na narušení soběstačnosti států v potravinách, jako jeden z atributů státnosti. Obávají se především toho, že upravené geny mohou vytvářet nekontrolovatelné mutace. Následky takovéhoto počínání si dnes stěží dokáže někdo jen představit.

 Na místě by jistě byla pomoc chudým zemím v podobě budování vlastní potravinové soběstačnosti. Z toho vak do budoucna neplynou vyhlídky na horentní zisky.

 K čemu toto počínání  směřuje, už snad není nutné ani napovídat.

,,Džin už je venku z lahve a ovlivňuje lidský život ze všech stran.“ (P.Kennedy)

Čeká nás boj o geneticky upraveného člověka?

Jediný Bůh

 Globalizační snahy otevřeli prostor pro stýkání a potýkání náboženských okruhů.

Ne všichni totiž reagují tak, jak by se dalo z euroatlantického hlediska – centra globalizace – očekávat. Postoje obyvatel různých světových regionů totiž určují především hodnoty a identita vybudovaná na základě náboženství.

To vytvořilo nový konflikt postavený na kultuře, tedy i na náboženství a sekulárním státem. Jiný pohled na vztah globalizace a náboženství je možný z hlediska eroze tradičních hodnot.

Proces vycházející ze šíření technologií s sebou nese výrazný trend sekularizace tradičních náboženských společenství a zároveň individualizaci sociálního života.

Energii, kterou Západ vydává na šíření demokracie, by měl vyvinout i na pochopení ostatních náboženských celků. Těžko lze tvrdit, že globalizace vytváří společnou kulturu.

Způsobem jak tyto bariéry obejít, by mohlo být nalezení nebo vytvoření nového spasitele, kterého by akceptovala všechna náboženská společenství.

(přemýšlejte o tom, prosím, a mějte oči otevřené)

Kdo koho ovlivňuje

 V úvodu jsem zmínil, jak podstatnou roly v procesu globalizace hraje šíření a výběr informací. Mediální teoretikové v USA vytvořili závislostní teorii médií.

Tato předpokládá, že závislost příjemců na masových médiích lze empiricky určit.

Základní tezí je, že čím více je publikum závislé při získávání informací na masových médiích a při tom v témže čase je společnost ve stavu krize či nestability, tím větší moc budou pravděpodobně masová média mít.

 Drtivou většinu globálních médií, ne-li již všechny, vlastní a ovládají  

společnosti z bohaté části světa. Jejich obsah je také v této části kontrolován.

Námitky ze strany zemí třetího světa, že globální média pro ně znamenají především šíření komerční amerikanizace, jsou do velké míry oprávněné.

Kdo vlastně rozhoduje o tom, jakou informaci z obrovského množství vybrat a předat příjemci, která je v dané chvíli nepodstatná nebo kterou je nutno přímo zatajit?

Čí verzi světa (sociální reality) média prezentují?

Verzi těch bohatých.

 Pokud se stále složitější systém, vybudovaný na základech liberální demokracie a volného trhu, nezačne měnit – a to i našim přičiněním – nemá šanci přežít, protože směřuje k euroatlantické centralizaci.

(Tolik velmi zevrubně o globalizaci. Další aspekty si již prosím vyhledejte a posuďte sami. Snad Vám tato malá nápověda bude k užitku)

Definice globalizace

 Netroufá si na ni ani renomovaná  ,,Encyclopaedia Britannica“ ani další příručky. Nezbývá, než zmíněné shrnout a nazvat věci pravým jménem.

,,Globalizace, je skrytá forma budování angloamerického celosvětového impéria, kde veškerá moc by měla být soustředěna v rukou několika jedinců.

Tito si usurpují právo na naše majetky a svobody, životy i duše. Tečka !!!“

Zdroj:

Globalizace pro a proti

PhDr. Martin Ehl

Akedemie věd ČR 2001

PS. Cituji:,,Tato kniha je počátečním pokusem ke sblížení českého člověka s globalizací.“